Biologická ochrana proti hrabošům pomocí rostlin

28. 3.
Minut čtení: 2

2023–2025

Repelentní plodiny a pásy pro praktické použití v zemědělství

VÝZVA

Přemnožení hraboše polního může způsobit závažné ztráty na úrodě a v kalamitních letech se zemědělci často uchylují k rodenticidům – navzdory omezením jejich použití i rizikům pro necílové druhy volně žijících živočichů. Bylo proto potřeba najít účinné a v praxi použitelné alternativy vhodné jak pro ekologické, tak konvenční zemědělství, které by snížily závislost na chemické regulaci.

CO JSME DĚLALI

Testovali jsme repelentní účinky rostlin v reálných podmínkách zemědělské praxe a výsledky převedli do podoby metody, kterou mohou zemědělci skutečně používat. V prvním roce jsme hodnotili plodiny s repelentním účinkem vhodné pro pěstování na farmě (včetně konopí, lnu, vičence, čiroku, kmínu, koriandru, fenyklu a dalších) a jako nejpraktičtější variantu pro budoucí využití v zemědělské praxi jsme vybrali čirok – s ohledem na dostupnost, agronomické vlastnosti a možnost širšího uplatnění.

Následně jsme zakládali repelentní „bariérové pásy“ (obvykle široké více než 20 m), které mají zpomalit pohyb hrabošů z rizikových zdrojových stanovišť (jetelotravní a vojtěškové porosty, útočištné plochy) do ohrožených tržních plodin. Tento přístup jsme kombinovali s agronomickými opatřeními (osevní postup, zpracování půdy a regulace plevelů snižující vhodnost prostředí pro hraboše) a s biologickou regulací – zejména podporou dravců, například poštolek, pomocí hnízdních budek.

VÝSTUPY A DOPAD

Podařilo se nám ověřit metodu v polních podmínkách a ukázat, že repelentní pásy (zejména z čiroku, ale také kukuřice v pásovém uspořádání) mohou vytvářet koridory s nízkou vhodností pro hraboše a snižovat tlak kolonizace z „zdrojových“ ploch do sousedních porostů – zvláště pokud jsou doplněny pestrým osevním postupem a vhodnou agronomií.

Klíčovým praktickým závěrem je význam kombinované strategie: pestrý osevní postup, cílená agrotechnická opatření a podpora predátorů mohou výrazně snížit tlak hrabošů během populačních cyklů přemnožení, které se obvykle opakují po 2–4 letech.

Pozitivní výsledky přináší i podpora biodiverzity: při posledním monitoringu byly všechny instalované budky pro poštolky obsazeny a obsahovaly vejce, což posiluje biologickou regulaci škůdců přímo na farmách.

PARTNEŘI

Mendelova univerzita v Brně (MENDELU)
Univerzita Palackého v Olomouci
CARC, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha
Czech Organics
Ekofarma PROBIO
Agrochema

FINANCOVÁNÍ

Podpořeno Technologickou agenturou České republiky (TAČR) a Ministerstvem životního prostředí (MŽP) v programu Prostředí pro život
Spolufinancováno prostřednictvím Národního plánu obnovy (Nástroj EU pro oživení a odolnost)